Cvičák Radošovice

stránky psích šílenců a jejich čtyřnohých radostí

Rady a tipy

Fobie a plachost psů

Již 10 let se věnuji psům a jejich výcviku, za tu dobu jsem se setkala se spoustou psů, kteří trpěli fobií, plachostí nebo deprivací. Ve většině případů šlo o špatně socializované psy nebo psy, kteří neuměli řešit stresové situace.

V těle psa při prožívání stresu stoupá hladina adrenalinu, která při překročení určité meze u psa vyvolá hysterii.

Fobie

Fobie máme různé, mezi ty nejčastější patří strach z bouřek, petard, velkých psů, lidí, rychlých pohybů, dopravních prostředků apod. Fobiím se dá předcházet, a to správnou socializací a vyrovnaným chováním páníčka.

Pokud už však doma máme psa, který trpí plachostí či fobií, dá se to řešit. Spousta lidí dělá veliké chyby, když začnou svého psa při projevech strachu chlácholit a uklidňovat. Slova jako "neboj se, nic se ti nestane" přímo vybízejí psa si myslet, že ho čeká nějaká nepříjemná věc, protože to cítí z projevu pána, který tím projevuje svou absolutní slabost. Nejrychlejší metoda, jak psa dostat do hysterie, je ho chlácholit a umožnit, aby se zašil do úkrytu. Se psem v hysterii nehne vůbec nikdo. Takový pes se musí dostat do stavu, kdy je schopen vnímat svého pána a to je velice obtížné.

Jak tedy na psa, který nám dá první náznak strachu? Nejprve musíme dát do klidu sami sebe. Je velice důležité navodit klidnou atmosféru, která vystresovanému psu dá pocit bezpečí. Nikdy nenechat psa, aby zalezl do úkrytu. Na to nám postačí vodítko, které však nesmí být za žádnou cenu napnuté. Napnutým vodítkem jen ve psu vyvoláme zvýšené napětí. Postačí krátké škubnutí. Na psa velice klidně mluvíme a hlavně nezapomínáme na výraz obličeje. Pokud vám cigareta navede klidnou náladu, tak si tedy zapalte. Pokud to je kafe, tak si je uvařte. Pes musí cítit tu pohodu a vyrovnanost.
Snažte se, aby pes na stresový podnět (bouřku, petardy) zapomněl, stejně tak jako na úkryt, kam by nejraději zalezl.
Pokud vám pes již zalezl do úkrytu, musíte jej dostat ven.

V žádném případě na psa, který se bojí, nesmíte jít po zlém. Tím byste si jen podryli důvěru, která je při práci s fobiemi na prvním místě. Pes vám musí věřit!

 

Plachost

Plachý pes se pozná jednoduše. Velice často na sebe přejímá problémy druhých. Tohle chování je více vidět pokud doma máte psí smečku. Sama jsem doma měla plachého psa. Jde o psa rotvajlera, který rád přejímal problémy mé fenky na sebe. Probíhalo to asi takto: Fena např. hrabala na zahradě a já ji okřikla. Fena sice z činností skončila, ale můj rotník to řešil, i když se ho to netýkalo. Přišel ke mně přikrčený se sklopenýma ušima (kdyby měl dlouhý ocas, jisto jistě by byl mezi nohama), koukal se mi přímo do očí a čekal až jej ujistím, že on za nic nemůže. To však je ta největší pitomost, co lze v tuto chvíli udělat. Ujišťovat jej.
Má reakce byla spíše opačná udělala jsem si z něj legraci šťouchla do něj a nahlas se mu zasmála.

Jedna důležitá věc při řešení podobných situací je, že pokud trestáme nebo napomínáme jednoho psa, tak se otočíme směrem k němu. Důvod, proč rotvajler přejímal mou zlobu na pitbulku i na sebe, byla má chyba - a to ta, že jsem nechala pozorovat rotvajlera můj rozlobený obličej.
Nyní když okřikuji fenu, tak stojím (pokud možno) k rotvajlerovi zády a po mém otočení k němu již není ani zbyteček zloby v mé tváři. Naopak se na něj usmívám a povím něco ve smyslu: "Ta zase dneska provokuje, že?"

Funguje to i u psů, kteří si vynucují pozornost. Zase udám příklad mé smečky. Rotvajler je velice mazlivý a žárlivý pes. Když jsem se mazlila s pitbulkou, začal ji okamžitě odhánět a vnucovat se. Vyřešila jsem to očním kontaktem. Pokud se chci mazlit s fenou, tak o rotníka ani pohledem nezavadím. Když přijde odhánět fenku, tak ho jen rukou odstrčím a řeknu "ne!". Když je na řadě on, jen se na něj podívám a dám mu tím najevo, že nyní chci komunikovat s ním. Okamžitě to pochopí a přijde za mnou bez jakéhokoli volání.

Závěrem bych jen chtěla připomenut, že nejen tělo může být nemocné, ale i duše, a proto prosím nezapomínejme na duši našich psích mazlíků.

 

 
Žádné komentáře